Čas od času se můžeme setkat se zajímavým druhem zpráv ze světa Linuxu. Jsou to zprávy, které hovoří o tom, jak byl Linux úspěšně portován na zařízení s uzavřeným softwarem. Jsou to úsměvné informace, prospívají však Linuxu jako takovému?
Android funguje na iPhone http://www.root.cz/clanky/android-uz-bezi-i-na-iphone/ , Linux na PlayStation 3 (i když Sony poslední dobou kope http://www.hrej.cz/novinky/2010/03/29/novy-ps3-firmware-odkopava-linux-21727/ ). Svou stopu zanechal tučňák nejenom ve vesmíru, ale třeba i na populárním telefonu HTC HD2 http://dailymobile.se/2010/05/19/video-htc-hd2-running-720p-movie-in-linux/ a na celé řadě dalších zařízení, na kterých ho výrobce původně neočekával a v podstatě ani nechtěl.
Na první pohled vypadají všechny tyto (a samozřejmě mnohé další) zprávy doslova fantasticky. Žádný jiný operační systém nebo softwarová platforma se nemohou pochlubit tím, že by byly zcela běžně zprovozňovány na tolika různých zařízeních. Nejde o to, že by se na těchto zařízeních běžně používaly, ale že se najdou dobrovolníci, kteří je tam zprovozní. Informace o úspěšném spuštění Linuxu třeba na iPhone pak obíhá zainteresovanou veřejnost, otázka zní, je Linuxu jako takovému k něčemu užitečná? Odpověď nemusí být úplně jednoduchá.
flexibilita
Linux se jako operační systém může pochlubit fantastickou mírou flexibility. Takovou, kterou nemůže nabídnout prakticky nic jiného. Lze jej spouštět a úspěšně provozovat na celé řadě zařízení s různými hardwarovými architekturami, různými procesory, s jednotkou správy paměti i bez ní. Linux funguje tam, kde celá řada jeho konkurentů selhává. Důsledkem toho je, že si Linux postupně našel cestu do celé řady zařízení. I když to pro uživatele nejviditelnější použití, tj. na pracovním desktopu je stále relativní vzácnost, zcela běžně najdeme systémy založené na Linuxu v celé řadě zařízení, která používáme na denní bázi.
Tato flexibilita představuje jeden z významných argumentů pro použití linuxu – a současně pozvolný motor jeho rozšiřování protože platí, že všude, kde se podaří zprovoznit základ (tj. jádro) bude fungovat i příslušná sada aplikací.
Stejná flexibilita je i důvodem, proč se s Linuxem můžeme setkat v tolika „hackerských“ provedeních. Těžko bychom si mohli například představit, že nadšenec na PlayStation 3 zprovozní Windows 7 (vzhledem k vnitřní architektuře PS3 bych to bylo nejenom že velmi zajímavé, ale technicky extrémně komplikované a patrně by se to neobešlo bez vizualizace PC hardwaru). Vedle toho Linux „vyskakuje“ nejenom tam, ale na celé řadě jiných přístrojů, které jejich autoři navrhli a následně prodávali v kombinaci s více, nebo méně proprietárními systémy. Motivací (kterou pohání a umožňuje zmíněná flexibilita) není běžně používat Linux na tom konkrétním zařízení, ale ukázat, že to prostě jde.
Solidnost
Linux tak znovu a znovu dokazuje, co všechno umí, a lidé, kteří stojí za „hackerskými“ porty úplně stejně dokazují své technologické schopnosti při překonávání met. I když se samozřejmě jedná o jednotlivé případy a ještě nikdy se nestalo, aby majitelé některého konkrétního výrobku zahájili hromadnou migraci na Linux, celá řada výrobců elektroniky vnímá tyto činnosti jako své ohrožení. Argumenty, proč si s Linuxem nezahrávat bývají různé, v podstatě nejběžnějšími jsou že
- Zařízení nejsou s Linuxem testována
- Linux nevyužívá jejich možnost
- Linux ničí jejich kompatibilitu
To jsou samozřejmě argumenty pro uživatele, které jsou v podstatě falešné. Výrobci za nimi ve skutečnosti vidí své obavy, a sice
- Obava o překonání zabezpečovacích mechanismů
- Obava o roztržení dodavatelského řetězce obsahu
- Obava o ztrátu kontroly nad zařízením
Z těchto důvodů se někteří dodavatelé zařízení, naposledy zmíněné Sony, snaží proti instalaci Linuxu bojovat. Boj spočívá nejčastěji v úpravách firmwaru tak, aby znemožňoval spouštění bootloaderu a tedy zprovoznění Linuxu, ale někdy i v zásazích do hardwaru u nově uváděných produktů (což je asi typicky případ Microsoftu a jeho Xbox 360). Cílem těchto zásahů není jenom preventivně bránit případné vlně uživatelů, kteří by mohli dojít k závěru, že s Linuxem je jim lépe, ale nejlépe zabránit šíření dalších veselých videí http://www.youtube.com/watch?v=5yO2KQHkt4A s jejich přístrojem a neautorizovaným – ale hezkým – softwarem. Tato videa totiž mají, aniž si to autoři portů uvědomují, potenciální dopad na dodavatelsko-odběratelské vztahy výrobců, v případě výše odkázaného Apple je to obzvláště výrazné. Protože ale známým faktem je, že žádné úpravy portování Linuxu nezabrání, a kdo bude chtít si svého tučňáka spustit, ten si jej prostě spustí, dochází v důsledku k nežádoucímu vnímání celého systému, tedy nejenom nadšenců, v očích tvůrců elektroniky. Jinými slovy, protože je Linux naportovatelný kamkoli, ztrácí oblibu v očích některých „postižených“ výrobců jako systém a jako produkt. Ztrácí solidnost
Solidnost vs. flexibilita
Domníváte-li se, že to, co bylo popsáno výše nemá s technickou stránkou věci vůbec nic společného, a že žádný výrobce elektroniky a zařízení nezavrhne Linux jen proto, že je běžně „hackersky“ instalován na zařízení, kde byl původně proprietární software, jste na omylu. Ve světě obchodu a obchod s elektronikou není žádnou výjimkou, znamená dojem respektive image velmi mnoho. Troufám si říct, že to, co zde bylo popsáno na jedné straně dokonale demostrnuje flexibilitu a univerzálnost Linuxu jako operačního systému, platformy a softwarového prostředí, na straně druhé ale úplně stejně snižuje jeho váhu v očích možných dodavatelů. Nedá se s tím nic dělat, ale je dobré o tom vědět. Zvláště pokud chceme, aby Linux nezůstával pouhou hračkou k naportování, ale vydal se na cestu nominálního softwaru pro co nejvíce domácích, herních a přenosných zařízení.
Čas od času se můžeme setkat se zajímavým druhem zpráv ze světa Linuxu. Jsou to zprávy, které hovoří o tom, jak byl Linux úspěšně portován na zařízení s uzavřeným softwarem. Jsou to úsměvné informace, prospívají však Linuxu jako takovému?
Android funguje na iPhone http://www.root.cz/clanky/android-uz-bezi-i-na-iphone/ , Linux na PlayStation 3 (i když Sony poslední dobou kope http://www.hrej.cz/novinky/2010/03/29/novy-ps3-firmware-odkopava-linux-21727/ ). Svou stopu zanechal tučňák nejenom ve vesmíru, ale třeba i na populárním telefonu HTC HD2 http://dailymobile.se/2010/05/19/video-htc-hd2-running-720p-movie-in-linux/ a na celé řadě dalších zařízení, na kterých ho výrobce původně neočekával a v podstatě ani nechtěl.
Na první pohled vypadají všechny tyto (a samozřejmě mnohé další) zprávy doslova fantasticky. Žádný jiný operační systém nebo softwarová platforma se nemohou pochlubit tím, že by byly zcela běžně zprovozňovány na tolika různých zařízeních. Nejde o to, že by se na těchto zařízeních běžně používaly, ale že se najdou dobrovolníci, kteří je tam zprovozní. Informace o úspěšném spuštění Linuxu třeba na iPhone pak obíhá zainteresovanou veřejnost, otázka zní, je Linuxu jako takovému k něčemu užitečná? Odpověď nemusí být úplně jednoduchá.
//flexibilita
Linux se jako operační systém může pochlubit fantastickou mírou flexibility. Takovou, kterou nemůže nabídnout prakticky nic jiného. Lze jej spouštět a úspěšně provozovat na celé řadě zařízení s různými hardwarovými architekturami, různými procesory, s jednotkou správy paměti i bez ní. Linux funguje tam, kde celá řada jeho konkurentů selhává. Důsledkem toho je, že si Linux postupně našel cestu do celé řady zařízení. I když to pro uživatele nejviditelnější použití, tj. na pracovním desktopu je stále relativní vzácnost, zcela běžně najdeme systémy založené na Linuxu v celé řadě zařízení, která používáme na denní bázi.
Tato flexibilita představuje jeden z významných argumentů pro použití linuxu – a současně pozvolný motor jeho rozšiřování protože platí, že všude, kde se podaří zprovoznit základ (tj. jádro) bude fungovat i příslušná sada aplikací.
Stejná flexibilita je i důvodem, proč se s Linuxem můžeme setkat v tolika „hackerských“ provedeních. Těžko bychom si mohli například představit, že nadšenec na PlayStation 3 zprovozní Windows 7 (vzhledem k vnitřní architektuře PS3 bych to bylo nejenom že velmi zajímavé, ale technicky extrémně komplikované a patrně by se to neobešlo bez vizualizace PC hardwaru). Vedle toho Linux „vyskakuje“ nejenom tam, ale na celé řadě jiných přístrojů, které jejich autoři navrhli a následně prodávali v kombinaci s více, nebo méně proprietárními systémy. Motivací (kterou pohání a umožňuje zmíněná flexibilita) není běžně používat Linux na tom konkrétním zařízení, ale ukázat, že to prostě jde.
//Solidnost
Linux tak znovu a znovu dokazuje, co všechno umí, a lidé, kteří stojí za „hackerskými“ porty úplně stejně dokazují své technologické schopnosti při překonávání met. I když se samozřejmě jedná o jednotlivé případy a ještě nikdy se nestalo, aby majitelé některého konkrétního výrobku zahájili hromadnou migraci na Linux, celá řada výrobců elektroniky vnímá tyto činnosti jako své ohrožení. Argumenty, proč si s Linuxem nezahrávat bývají různé, v podstatě nejběžnějšími jsou že
- Zařízení nejsou s Linuxem testována
- Linux nevyužívá jejich možnost
- Linux ničí jejich kompatibilitu
To jsou samozřejmě argumenty pro uživatele, které jsou v podstatě falešné. Výrobci za nimi ve skutečnosti vidí své obavy, a sice
- Obava o překonání zabezpečovacích mechanismů
- Obava o roztržení dodavatelského řetězce obsahu
- Obava o ztrátu kontroly nad zařízením
Z těchto důvodů se někteří dodavatelé zařízení, naposledy zmíněné Sony, snaží proti instalaci Linuxu bojovat. Boj spočívá nejčastěji v úpravách firmwaru tak, aby znemožňoval spouštění bootloaderu a tedy zprovoznění Linuxu, ale někdy i v zásazích do hardwaru u nově uváděných produktů (což je asi typicky případ Microsoftu a jeho Xbox 360). Cílem těchto zásahů není jenom preventivně bránit případné vlně uživatelů, kteří by mohli dojít k závěru, že s Linuxem je jim lépe, ale nejlépe zabránit šíření dalších veselých videí http://www.youtube.com/watch?v=5yO2KQHkt4A s jejich přístrojem a neautorizovaným – ale hezkým – softwarem. Tato videa totiž mají, aniž si to autoři portů uvědomují, potenciální dopad na dodavatelsko-odběratelské vztahy výrobců, v případě výše odkázaného Apple je to obzvláště výrazné. Protože ale známým faktem je, že žádné úpravy portování Linuxu nezabrání, a kdo bude chtít si svého tučňáka spustit, ten si jej prostě spustí, dochází v důsledku k nežádoucímu vnímání celého systému, tedy nejenom nadšenců, v očích tvůrců elektroniky. Jinými slovy, protože je Linux naportovatelný kamkoli, ztrácí oblibu v očích některých „postižených“ výrobců jako systém a jako produkt. Ztrácí solidnost
// Solidnost vs. flexibilita
Domníváte-li se, že to, co bylo popsáno výše nemá s technickou stránkou věci vůbec nic společného, a že žádný výrobce elektroniky a zařízení nezavrhne Linux jen proto, že je běžně „hackersky“ instalován na zařízení, kde byl původně proprietární software, jste na omylu. Ve světě obchodu a obchod s elektronikou není žádnou výjimkou, znamená dojem respektive image velmi mnoho. Troufám si říct, že to, co zde bylo popsáno na jedné straně dokonale demostrnuje flexibilitu a univerzálnost Linuxu jako operačního systému, platformy a softwarového prostředí, na straně druhé ale úplně stejně snižuje jeho váhu v očích možných dodavatelů. Nedá se s tím nic dělat, ale je dobré o tom vědět. Zvláště pokud chceme, aby Linux nezůstával pouhou hračkou k naportování, ale vydal se na cestu nominálního softwaru pro co nejvíce domácích, herních a přenosných zařízení.
