04. květen 2016
30. duben 2016
25. březen 2016
24. březen 2016
22. březen 2016
<< Preview1 / 112 / 113 / 114 / 115 / 116 / 117 / 118 / 119 / 1110 / 1111 / 11Další >> 
<< Preview1 / 112 / 113 / 114 / 115 / 116 / 117 / 118 / 119 / 1110 / 1111 / 11Další >> 

Minulý víkend se ve Valticích konal další ročník setkání uživatelů a přátel webového portálu Na volné noze – nezávislých profesionálů, tzv. freelancerů, česky asi „volnonožců“.  V souvislosti s ním se mimo jiné rozvinula debata, zda může být člověk profesionálem „na volné noze“ po celý život. Osobně se domnívám, že spíše ne, a že většina freelancerů musí dříve, nebo později začít pracovat na tom, aby se z nich stali standardní podnikatelé, nebo na svou živnost rezignovat, a stát se zaměstnancem. Jinými slovy věřím tomu, že podnikání na volné noze je cesta, ale nikoli cíl.  Dovolte mi to podpořit následujícím příběhem.

-

Jeho hrdina, dnes dvaapadesátiletý Mirek původně pracoval jako administrativní pracovník ve firmě zabývající se přesným strojírenstvím. Shodou náhod, víceméně šťastných okolností tuto práci na konci roku 2000 opustil, a stal se specialistou na volné noze. Poradcem, konzultantem a lektorem tehdy špičkové IT technologie.  V České republice byl sám, nebo přinejlepším jeden z velmi mála, protože zmíněná technologie zde nebyla oficiálně podporována.  Její uživatelé (kterých ale přibývalo) se obraceli pro služby do zahraničí, nebo je nakupovali od tuzemských dodavatelů, kteří využívali odborníků většinou z Německa a z Rakouska. V tomto prostředí se Mirek stal skutečným autentickým, českým specialistou. Byl citelně lacinější, přesto v mnoha ohledech lepší, oproti zahraničním. Stal se špičkou, a brzo také zámožným člověkem. Diář měl plný zákazníků, část poptávek musel odmítat, pracoval šest dnů v týdnu, a měl se velmi dobře.

Jestliže Mirkova kariéra freelancera začala fakticky v roce 2001, skutečný rozběh přišel o dva roky později, a pomyslný vrchol někdy okolo roku 2006. Kamarádi, ale i někteří klienti mu tehdy radili, aby si založil firmu, a v ní se postavil do role senior konzultanta, mentora, trenéra dohlížitele mladších. Peníze na to byly, ale Mirek po ničem takovém netoužil. Nevěděl nic o podnikání, nechtěl řešit tisíce starostí, chtěl prostě jezdit po klientech, a pracovat s konkrétními uživateli. A to mu jeho podnikání splňovalo. Ostatně, v tom málu volného času, které mu zbývalo, se ještě musel starat o rodinu, a o koníčky.  A tak dobře míněné rady odmítal.

Přibližně ve stejné době se začala objevovat relevantní konkurence. Nejprve v podobě jednotlivců, dobře možná ne tak dobrých, jako Mirek, ale stále více a více agilních a zejména lacinějších. Pak se objevily specializované firmy, které nabízely podobné služby. Ty sice Mirkovi nekonkurovaly cenou, alespoň ze začátku ne, ale jejich nabídky byly mnohem více komplexní, zatímco Mirek byl sám, případně mohl doporučit jen několik podobných „freelancerů“. Některé z těchto firem skončily v tzv. době krize, některé další ale přežily. Ve finále Mirkovu technologii, nyní již oficiálně nabízenou a dodavatelem podporovanou, zapracovali do svého portfolia i velcí dodavatelé.

V roce 2010 zůstal Mirek bez zakázek, dva měsíce neměl co dělat. Bylo to poprvé od roku 2002. Už předtím ale cena, kterou mu firmy byly ochotny platit, prudce klesla, a člověk, který měl dříve pověst špičkového, luxusního, experta, se takto zařadil jen těsně před peloton svých konkurentů. Když se to stalo (tj. když došly zakázky, často smlouvané na dlouho dopředu), snažil se dělat reklamu, oslovoval bývalé klienty, dokonce nechal vylepšit zanedbávané webové stránky, nic.

Na konci roku 2011 vedla Mirkova cesta na úřad práce, a tam se dozvěděl, že patří k lidem, pro které se hledá zaměstnání nejhůře. Firmy totiž v jeho specializaci dávaly přednost mladším odborníkům. Asi poslední ranou bylo, když mu kariérní poradce, kterého vyhledal po prostudování  přehledu dovedností výstřelem od pasu doporučil, zda nechce být raději nezávislým profesionálem.

Dnes Mirek opět pracuje, ironií osudu ve firmě, kterou koncem roku 2000 opouštěl. Upřímně věří, že se zde dočká důchodu. Jeho kariéra Freelancera byla desetiletou smyčkou se vzestupem a pádem. Přitom fáze pádu nemusela vůbec nastat, pokud by si včas uvědomil, že je na vrcholu, a že právě teď je čas změnit práci, kterou dělá do podoby, jež lépe využije jeho možností.

Mirkův příběh je smutný, ale současně inspirativní. Pokud jste na volné noze, přemýšlejte teď, co bude za pět let. Že to není cool? Nevadí, jde o Vaši budoucnost. A ta je o více věcech, než o tom být free, cool a in