K o m e n t . c z

Otázka, která se nachází v titulku tohoto článku je jednou z často opakovaných, a zatímco někteří doufají v její co nejbližší kladné zodpovězení, pro další je vlastně nesmyslnou. Využijme proto začátku nového roku a pokusme se definovat její současnou odpověď.

Po dobu, která se z pohledu lidských dějin může jevit jako zcela bezvýznamná, ale která byla měřeno vývojem v oblasti informačních technologií velice dlouhá se zdálo, že není důvod, proč by firmy měly hledat jakékoli jiné řešení otázky operačních systémů pro pracovní počítače, než byly systémy od Microsoftu. Od uvedení Windows Vista, kdy se pokud jde o dostupnost variant klientských Windows po více než polovině dekády opět pohnuly ledy a zvláště s uvedením nových Windows 7 však nabyla otázka volby nejen verze , ale i dodavatele operačního systému nové významnosti. Dodavatelé, či spíše údržbáři profesionálních distribucí Linuxu jak ukazují čísla jejich ekonomické výkonnosti příliš netrpí hospodářskou krizí což jasně ukazuje na snahu mnoha firem v této oblasti lépe spravovat své náklady a poskytovat prostor alternativám. S tím se však vynořuje významná otázka. Totiž; jsou tyto alternativy na provoz ve firemním prostředí zralé? Jsou na to připraveny? Jednoduše řečeno, dosáhl Linux v paradigmatu podnikových informačních systémů takového stavu, ve kterém o něm lze seriózně uvažovat jako o systému, který přinejmenším v některých případech může doposud takřka monopolní Windows nahradit? Odpověď na tuto otázku se vyvíjí stejně tak, jako operační systém samotný. Protože však každá softwarová platforma je tvořena velkým množstvím komponent různé úrovně, a protože použitelnost Linuxu ve firmách není determinována výlučně technickými, ale i mnoha dalšími faktory, pokusme se shrnout současný stav viděno prismatem těch nejvýznamnějších.

Pod jednou vlajkou

Desktopový Linux na rozdíl od plně konsolidovaných systémů, jako jsou nejen Windows, ale též třeba Mac OS X trpěl a dá se říct, že dodnes trpí poměrně specifickými problémy. Jejich jediným řešením z pohledu firmy, která uvažuje o jeho nasazení a není dost velká na to, aby si mohla dovolit vytvářet a hlavně udržovat vlastní distribuci je spolehnout se na některého z profesionálních dodavatelů. Největším a nejvýznamnějším dodavatelem, který jednu dobu představoval „vlajkovou loď“ Linuxu je společnost RedHat. Vedle ní ale existuje celá řada dodavatelů, kteří jsou schopni poskytnou srovnatelně kvalitní distribuce a především podporu, jež je na ně navázána, a která představuje přidanou hodnotu jejich práce. Bez kvalitní komerční podpory si firemní nasazení Linux nelze představit, avšak tato konsolidace současně systému ubírá jednu z jeho stěžejních předností, pokud bychom Linux přímo srovnávali s Windows. Touto předností je nezávislost na jediném dodavateli.

Právě zde se však poslední dobou objevuje z pohledu firemního sektoru zajímavý, i když donedávna prakticky nemyslitelný kompromis. Zdaleka nejpopulárnější distribucí Linuxu je již několik let Ubuntu, tedy desktopový systém odvozený z projektu Debian. Ubuntu díky své rozšířenosti smývá též některé z technických problémů, které jsou pro Linux jinak typické; kompatibilitu binárních balíčků, jednotný systém instalace a správy, predikovatelný vývojový cyklus. Podporu pro něj neposkytuje pouze společnost Canonical, která stojí za jeho vývojem, ale celá řada dalších firem. Díky technické konstrukci a provedení, stejně jako vazbě na Debian je přitom na rozdíl od třeba RedHatu v případě Ubuntu mnohem snáze představitelné, že by jeho vývoj a údržbu v případě hypotetického kolapsu Canonicalu převzal někdo jiný. Ubuntu je poměrně dobře dokumentované, lokalizované a konzistentní. A tak si časem možná najde svou cestu i tam, kam původně nebylo primárně určeno, právě do firem. (Ne)výhoda teoretické volnosti dodavatele a faktického svázání s jednou vlajkou ním může být z velké části kompenzována.

Prostředí

Desktopové prostředí v Linuxu v současnosti nabízí uživatelům takřka vše, co potřebují pro každodenní práci. Systém KDE4, který byl vydán jako formálně hotový, ale fakticky nedokonalý a pro firemní prostředí nepoužitelný během loňského roku dozrál do stádia, kdy se o jeho ostrém nasazení již uvažovat dá, přičemž v některých ohledech může předčít i uživatelské rozhraní příbuzného Mac OS, ovšem zadarmo. Ve firmách je ovšem jednak z historických, částečně z licenčních důvodů tradičnější použití „konkurenčního“ prostředí Gnome. Též ono se ale v dohledné době dočká významné aktualizace na verzi 3. Ta by kromě konsolidace systému a podstatného pročištění jeho kódu sebou měla přinést ve světě desktopových operačních systémů poměrně zásadní změnu práce s grafickým prostředím, systém Gnome Shell. Právě tato komponenta, byť se z technického hlediska jedná o „pouhou“ součást GUI by se časem mohla v nějaké podobě přenést i do dalších systémů, třeba její implementace ve Windows, jež i na konci první dekády 21. Století omezují uživatel na jedinou plochu by mohla být velmi přínosná.

V současnosti je však stěžejním uživatelským rozhraním KDE4, a to je použitelné (mimo jiné díky tomu, že vývoj jeho stěžejních komponent převzala finská Nokia). Ve firemním prostředí je však současně nezbytností jeho použití (takřka)výhradně s nativními aplikacemi, neboť se tím snižují náklady na správu systému. Na druhé straně však dochází k určitému omezování výběru – po volbě dodavatele distribuce již druhému.

Aplikace

Dostupnost funkčních a spolehlivých aplikací je z firemního hlediska klíčovým faktorem pro nasazování jakéhokoli operačního systému. Linux v základní podobě obsahuje aplikace, které pokrývají většinu standardních uživatelských potřeb. V oblasti správy souborů, řízení toku dat a komunikace si můžeme být poměrně jisti tím, že již standardní verze distribucí nabízejí vše, co je potřeba. Firmy však potřebují pracovat se specifickými aplikacemi. Zde se situace mění k lepšímu, i když pomaleji, než by si to mnozí přáli. V oblasti spolupráce a groupwaru udělala krok vstřícným směrem k (hlavně větším) společnostem IBM, respektive její společnost Lotus, když pro Linux implementovala svůj balík Notes a kancelářský software Symphony. Ten však zejména v našem prostředí pokulhává za „standardním“ OpenOffice.org (oOo). Z praxe je prokázáno, že oOo v současné podobě dovede na většině pracovišť nahradit majoritní Microsoft Office. Uspokojivě byla vyřešena kompatibilita dokumentů mezi oběma systémy – mimo jiné díky mnohými kritizované standardizaci formátu OpenXML společnosti Microsoft. Problémem ovšem zůstává interpretace složitějších dokumentů na různých systémech, čemuž je ale možné čelit vhodně volenými postupy pro jejich tvorbu.

Pokud jde o specifické aplikace, mnoho dodavatelů ERP a dalších firemních systémů nabízí varianty svých produktů pro klienty založené na Linuxu. Daleko „čistější“ cestou, než vytváření specifických klientských aplikací je však využití na webu založených technologií. Zde bylo mnoho chronických nekompatibilit překonáno, počet aplikací, které by nebylo možné využívat z Linuxu se tak výrazně snížil. Otázkou zůstává implementace některých technologií (jako je například Microsoft Silverlight – v Linuxu Moonlight), ale tlak velkých provozovatelů webových systémů jako je Google a nástup trendu cloud computingu hraje jednoznačně ve prospěch Linuxu na pracovní stanici.

Správa

Jak již bylo řečeno výše, mezi chronické problémy Linuxu z perspektivy firemního nasazení patří úroveň dokumentace (zejména uživatelské) a administrátorských nástrojů. I zde došlo k významnému posunu směrem vpřed, i když tento posun mohl být ještě o něco větší. Klíčovým faktorem správy a administrace systému je jeho homogenita. Tu lze zajistit – jak již bylo pojednáno – výběrem jednoho dodavatele, nebo alespoň jednoho systému s následnou volbou poskytovatele technické podpory. Stále stoupá počet podporovaných aplikací a úměrně tomu i úroveň poskytované podpory, byť v mnoha oblastech (např. v databázích, nebo zmíněných ERP klientech) nebylo úrovně Windows ještě zdaleka dosaženo. Současný Linux je z administrátorského hlediska na řízení a údržbu srovnatelně snadný se systémy Microsoftu, čímž klesá cena této administrace. Jedním dechem je však třeba dodat, že „problémem zůstávají problémy“. Čili, pokud vše funguje, je administrace snadná. Pokud se naskytnou potíže, je jejich řešení oproti Windows složitější časově i nákladově.

Podpora moderního hardwaru je na úrovni, kdy ji není potřeba považovat za problém. Ve firmách, které používají víceméně homogenní infrastrukturu je možné těžit z víceméně standardních funkcí dávkové instalace a distribuce jednotlivých operačních systémů. Problémy se však mohou vyskytnout u kombinace historický hardware – nový systém (stejně jako u Windows) a pak u implementace staršího systému na zcela novou techniku. Zejména druhý z obou jevů je přitom pro firmy typický. Celkově však nejde o nic, co by nebylo možné překonat.

Bezpečnost

Rozšiřování Linuxu a jeho konsolidace okolo několika málo distribucí přináší dříve nevídanou otázku bezpečnostních hrozeb a škodlivých kódů. Již nyní existují efektivně se šířící červy a nelze než konstatovat, že postupem času se situace v této oblasti bude zhoršovat. Řešením je využívání integrovaných i externích bezpečnostních prvků (antivirus na Linuxu již bude možná brzy nutností), definování a hlavně dodržování bezpečnostních politik. V této oblasti začíná Linux pozvolna splácet daň za svou stoupající popularitu. Množství škodlivých kódů sebou nese zvýšenou aktivitu dodavatelů distribucí pokud jde o opravy bezpečnostních mezer. Patch management je tak reálnou nutností v případech, kdy používáme větší množství počítačů. Oproti minulosti výrazně klesl počet případů, kdy patchování vede k nežádoucím efektům – hlavně u profesionálních distribucí. Stále se však s tímto jevem můžeme setkat, a proto je nutné bezpečnostní aktualizace testovat. Zde je potřeba poznamenat, že těchto aktualizací je obvykle více, než na Windows.

Dojem

Postupný všeobecný přechod ze systémů zaměřených na aplikace na systémy zaměřené na dokumenty sebou jako jeden z vedlejších efektů přináší to, že je Linux pro uživatel mnohem snáze přijatelný, než byl před několika léty. Počítačová gramotnost se při dodržování moderních trendů stává více univerzální a méně svázanou s Windows. Tím se snižují náklady na jejich zaškolení a následnou podporu. Tyto náklady lze ještě více stlačit politikou uživatelských oprávnění, kterou jsme zmínili v části věnované bezpečnosti. Linux – což je na jedné straně pro mnoho z jeho brzkých uživatelů tragédie, na straně druhé ale velký klad – ztrácí image systému pro geeky a nadšence.

Závěr

Linux stále ještě není pro každého. Šance, že je vhodný právě pro vás se ale poslední dobou podstatně zlepšila. Windows ve všech firmách ještě dlouho rozhodně nenahradí. Můžeme však o něm uvažovat na počítačích, které se primárně používají k práci s internetem, síťovými službami, na webu založenými aplikacemi a dokumenty. Platí zde zlaté pravidlo „třikrát testuj, jednou nasaď“, ale pokud vybraný systém tímto pravidlem projde, nemusíme se jej obávat nasadit. Úspora financí může být nemalá. Současně se také nemusíme obávat toho, že by okolnosti technické nebo politické znamenaly pro Linux ztrátu prestiže, nebo ohrožení jeho vývoje. Může tedy, se všemi výhradami, které zde byly popsány, nabídnout tolik potřebnou jistotu.