<< Preview1 / 162 / 163 / 164 / 165 / 166 / 167 / 168 / 169 / 1610 / 1611 / 1612 / 1613 / 1614 / 1615 / 1616 / 16Další >> 
<< Preview1 / 162 / 163 / 164 / 165 / 166 / 167 / 168 / 169 / 1610 / 1611 / 1612 / 1613 / 1614 / 1615 / 1616 / 16Další >> 

 

Při přípravě jakéhokoli rozhodnutí, které se dotýká lidí, bychom měli počítat s tzv. nezamýšlenými důsledky. Jsou to dopady opatření; někdy pozitivní, někdy negativní, které přicházejí jako nevyhnutelný důsledek jeho zavedení.
Nezamýšlené důsledky je potřeba brát v potaz a to pokud možno dopředu. Někdy se totiž stane, že jsou tak zásadní, že převyšují výhody plynoucí ze samotného opatření. Příkladem může být třeba kouření: shodneme se na tom, že kouřit je nezdravé. Pokud ale budeme chtít odnaučit velmi starého člověka, který kouří desítky let, stres z abstinence mu může ublížit více než kolik mu prospěje fakt, že přestane.
Přemýšlí vláda o nezamýšlených důsledcích svých rozhodnutí? Mám pocit, že někdy ne. Například uzavření obchodů v neděli sebou nutně nese velký tlak na ně v obou sousedních dnech. Vyšší provoz povede k frontám, tlaku, nedodržování odstupů a šíření viru. Přemýšlí o tom vláda? Pokud měříme benefit uzavření obchodů jako snížení "R", pak tento tlak mimo ně "R" opět zvyšuje, dost možná o více, než kolik je žádaný pozitivní efekt. Víme jak velký je rozdíl mezi oběma hodnotami, a ví to vláda?
Netvrdím, že uzavření obchodů je špatně, ale je potřeba znát důsledky jednotlivých kroků, jejich nezamýšlené důsledky a umět obojí komunikovat veřejnosti. V opačeném případě se vystavujeme pochybnostem, kritice, nedůvěře a nakonec ignorování. Hezký den vám přeji.

Můj Twitter