<< Preview1 / 232 / 233 / 234 / 235 / 236 / 237 / 238 / 239 / 2310 / 2311 / 2312 / 2313 / 2314 / 2315 / 2316 / 2317 / 2318 / 2319 / 2320 / 2321 / 2322 / 2323 / 23Další >> 
<< Preview1 / 232 / 233 / 234 / 235 / 236 / 237 / 238 / 239 / 2310 / 2311 / 2312 / 2313 / 2314 / 2315 / 2316 / 2317 / 2318 / 2319 / 2320 / 2321 / 2322 / 2323 / 23Další >> 

Na vysoké škole nás kdysi učili, jak funguje vztah mezi vědci a novináři. Když chce vědec, aby se o něm mluvilo i mimo "kruhy", musí se dostat do médií...je to užitečné pro získávání peněz. Média ale musí zaujmout, protože na zaplacení PR nemá právě ty peníze, které chce získat. Jak je zaujme? Jednoduše. Připraví vědeckou zprávu. Aby zpráva byla co nejzajímavější, musí být co nejvíce vyhrocená. Média ji ráda přijmou a vydávají za vědeckou práci. A tak se ve vědeckých zprávách píše o černých scénářích, nejhoších možnostech, nejvyšších stupních a různých dalších kreativních názvech hrůz.


Nevěřil jsem tomu. Novináři jsou přeci čestní, říkal jsem naivně, a vědci by se takto nezaprodali. Dnes, s odstupem, mohu říct, že to bezezbytku platí. Hezký den přeje #firemnisociolog

 

Napsat mi můžete na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Můj profil na síti X

Můj profil na LinkedIn 

Můj instagram 

Můj Facebook 

Na všech uvedených sítích mne můžete sledovat nebo požádat o přidání do kontaktů.