Není tomu tak dávno, co do poměrně klidných vod zdravotních pojišťoven vplula nová loď jménem Agel. Tato zdravotní pojišťovna původně lokálního měřítka (severomoravského) převzala pod svá křídla několik zdravotnických zařízení (za všechny jmenujme kupříkladu nemocnici v Českém Těšíně) a jala se vábit nové pojištěnce - přesně tak, jak jí nařizuje zákon. Ten ukládá takové instituci za povinost "zlanařit" padesát tisíc pojištěnců během prvních šesti měsíců své existence. A tady padla kosa na kámen...

Na úvod je třeba čtenáři vysvětlit, že za ZP Agel stojí Tomáš Chrenek - spolumajitel ocelářského gigantu Třinecké železárny (TŽ), ale kupříkladu také pražského televizního studia na Barandově. Když tedy Agel hledal nové pojištěnce, logicky sáhl do obřího pytle zaměstnanců TŽ. Ve "werku", jak se lidově železárnám na Třinecku říká, se tak opakovaně konaly "pracovní" porady, na kterých zástupci Agelu agitátorsky zaměstnance přesvědčovali o supervýhodnosti nové pojišťovny, nechyběla ani nezbytná masážní kampaň v místním tisku (za všechny jmenujme týdeník Hutník, což je periodikum, které vydávají samy TŽ). Totéž se pochopitelně dělo i ve zdravotnických zařízeních, které měl pod sebou Agel, jistou náborovou kampaň (byť ne již takového měřítka) zažili i zaměstnanci desítek firem s TŽ obchodujících (od Třince až po Nový Jičín - až tak daleko sahají Chrenkovi dlouhé prsty). V průběhu několika týdnů tak podpisy zaměstnanců, kteří přešli pod Agel, přibývaly, třebaže mnoho z nich tak činilo řekněme polodobrovolně. Ať tak čí onak Agel dosáhl svého a ještě měsíc před vypršením šestiměsičního limitu, pojišťovna hrdě hlásila padesátitisícího pojištěnce. Je nezbytné upozornit na to, že velká většina nových pojištěnců Agelu, přešla k této pojišťovně od Hutnické zaměstnanecké pojišťovny (HZP).

"Vždyť to je vlastně putna, kde jsem pojištěný," říkal si snad každý nový pojištěnec, když mu i s gratulačním dopisem přišla domů nová kartička zdravotní pojišťovny. Jenže chyba lávky. Uplynuly pouhé dva měsíce a naši pojištěnci obdrželi od Agelu druhý dopis. V něm si s otevřenou pusou přečetli, že se Agel k jejich nekonečnému blahu (jak jinak) spojil - hádejte s kým. Ano, s HZP! Naši pojištěnci se tedy opět vrátili tam, odkud je Agel pracně přetáhl, což potvrdila i nová, v krátké době již třetí, kartička zdravotní pojišťovny.

"No nic, tak jsme tam, kde jsme byli," řekli si naši pojištěnci a opětovně vyměnili v peněženkách kartičky. Jenomže česká kotlina je Kocourkov ještě kocourkovatější, než známe z pohádek. Uběhly další dva měsíce a do schránek pojištěnců, teď již opět HZP, přišel další dopis. HZP v něm oznámila, že se uskutečnila fúze mezi ní a Českou národní zdravotní pojišťovnou, což povede - jak jinak - ke zkvalitnění již tak dokonalých služeb. A také, že pojišťovna mění tímto název na Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu (ČPZP). A nechybělo ani to nezbytné nakonec - nová kartičká! Pokud jste slabší v počtech, tak vězte, že již čtvrtá...

Proti spojování zdravotních pojišťoven nás zákon nechrání - což je asi dobře. Proti tomu, aby z občanů dělaly některé instituce blbce, by nás zákon chránit měl - minimálně ten o zdravém rozumu.